Každý jeden z nás tam byl, ve škole. Někdo došel daleko a jiný jí ukončil, co nejdříve to šlo. Je mnoho těch, co nemohli dělat to, co chtěli a museli se smířit s tím, co zbylo. Další směřovali k výšinám, ale zklamali díky svým vlastním schopnostem. Každý si to však prošel a ví, co učení obnáší.

Jaké to je, sedět nad sešity a učit se a učit se, možná i proto, máme k vzdělávání všeobecně spíše negativní přístup. Možná jsou to ty zážitky z povinné školní docházky, které v nás evokují pocit, že už to nikdy nechceme zažít znovu.

Když se nic neučíme, tak co děláme?
Pracujeme, pracujeme, sedíme doma, vaříme pro děti, uklízíme, spíme, pracujeme, jedeme na dovolenou, vezmeme si půjčku, pracujeme, sedneme si k seriálu, spíme, jíme, pracujeme. Televize, postel, práce, televize, postel, práce, televize, jídlo, práce, postel.

Ještě něco? Je tam něco jiného? Něco nového, nebo cokoli, u čeho se necháváte pracovat svou hlavu, kromě přehodnocování vztahů postav v seriálu, nebo výpočtu jídla nutného pro jednoho člena rodiny?

Chceme-li žít, je třeba pro to něco udělat. Začít se učit může být více než vhodný způsob jak se pustit do čehosi nového. Nemusíte se drtit vzorečky a počítat matematiku, pokud Vás to nějak zvlášť nenaplňuje, můžete si třeba začít pročítat různé tematicky zaměřené články na internetu, nebo sáhnout třeba i po knize s fakty, historickými, vědeckými, jakýmikoli různými, Vaše záliby přeci určují, co budete dělat.

Vlijte do svého života trochu něčeho nového, sedět u televize můžete neustále, v ní se nic nezmění, i když se k ní vrátíte za pár měsíců, nebo i let, stále tam poběží ty samé seriály, s těmi samými detektivy a zločinci. A pořád dokola.

V knihách je moc, možná proto se jich tolik světových vládců obávalo, slova se dají snadno zneužít, ale použít je pro sebe, je snad správné využívání dostupných prostředků.

Učte se věci nové a oživte svůj život díky dalšímu vzdělání sebe sama.