Ve většině případů se stěhování opravdu obejde bez emocí. Chlapi co stěhují, poslušně, až apaticky k ostatnímu světu, tahají těžké předměty, nábytek, hudební nástroje, krby, a moc nevnímají co se děje kolem.Přesto se časem dostanou i oni, do situace, kdy se neudrží a připustí si okamžitou situaci více k tělu. Tyto situace vznikají dost často po úmrtí, kdy si pozůstalí uvědomí, že odvezením nábytku se přeruší poslední stopa k milovanému člověku.

Že prostě zmizí nábytek a vrátí, či prodá, se byt a je úplný konec. Situace přináší vzpomínky na záležitost, které se odehrály v bytě, který se likviduje. A vzpomínky s sebou přinášejí slzy. A plačící žena, to je úder do srdcí i těch nejsilnějších chlapů.

Relativně emotivní záležitost je také, když rodinu opouští její dosavadní součást. Většinou jde o muže. Při těchto situacích nebrečí ženy, ty jen laserovým pohledem hlídají, aby si muž neodnesl něco, k čemu nesvolila, pláčí ale děti. Najednou jim dojde, že odchází tatínek.

Emoce není to jediné, s čím se musí stěhovací firma vypořádat. Stěhování v Praze 5 probíhá dnes už rutině. Všechny postupy, které se používají, se utvářely za pochodu, od prvních zakázek. Na základě zkušeností se stále upravují podle nových okolností. Každé stěhování je totiž jiné. Vše se tedy vyvíjí. Stěhování je prostě živý proces.

Po zhodnocení dosavadních zkušeností se ustálila praxe, že organizování stěhování větších celků, se přenechá jednomu pracovníkovi. Je za úspěch celé akce odpovědný od prvního kontaktu se zákazníkem po předání zakázky v novém bytě, domu či firmě. Tento člověk je odpovědný za zhodnocení rozsahu stěhování, propočítání potřebného obalového materiálu. Doporučení počtu pracovníků i počtu a velikost stěhovacích aut. To vše jsou podklady pro vytvoření cenové nabídky. Když ji zákazník odsouhlasí, je na tomto pracovníkovi, vše zrealizovat.