Osmák, také přezdívaný chilská veverka, je malý, v odstínech hnědé zbarvený hlodavec pocházející z Chile. Jméno získal dle osmičkového tvaru žvýkacích ploch jeho stoliček. Dorůstá asi 15 cm a oproti často chovaným křečkům má obrovskou výhodu – jedná se o denní zvíře, ne noční. Osmák si tedy s Vámi bude hrát ve dne, zatímco v noci nebude rušit Váš spánek šramotem.

Osmáci jsou jejich chovateli popisováni jako přátelská, hravá, a především inteligentní a učenlivá zvířata. Svoje zvířátko tedy s trochou trpělivosti můžete naučit přiběhnout na zavolání a pestrou řadu dalších kousků. Mezi oblíbené patří například sezení na rameni nebo na předloktí majitele.
Pokud uvažujete o chovu tohoto druhu spojeném s odchovem mláďat, prvním předpokladem je umění navzájem rozlišit samce a samici. To je možné provádět podle vzdálenosti vyústění rozmnožovací soustavy od řitního otvoru. Tato vzdálenost dosahuje u samiček jen několika milimetrů, zatímco u samců může mít klidně i centimetr. Rozlišování pohlaví jedince podle jiných vnějších znaků bývá obtížné i pro odborníky.
Chovný pár může mít mláďata po celý rok. Samička je březí 3 měsíce a dává život 2 – 6 osmáčatům v jednom vrhu. Už tři dny po porodu je samice opět plodná, na což je potřeba dát pozor, a nenechávat ji v poporodním období pohromadě se samcem. Opětovné zabřeznutí samičky je totiž takto brzy po porodu nežádoucí kvůli vyčerpání organismu již narozenými mláďaty.

Kromě využití tohoto zvířátka jako domácího mazlíčka ho můžeme nalézt ještě v další důležité funkci pro lidskou společnost. Osmáci trpí tzv. „přirozenou cukrovkou“. Mají od přírody problém trávit především cukry, v menší míře i tuky. Z tohoto důvodu jsou využíváni jako modelový organismus pro výzkum cukrovky u lidí, včetně zkoumání nových způsobů léčby a objasňování příčin tohoto onemocnění.